Vzpomínám si, že kdysi dávno na základní škole Za Rybníkem (dnes Západomoravská vysoká škola) chovali leguána, kterému říkali Esmeralda. Ano, i dávání jmen svým domácím mazlíčkům patří mezi nepostradatelnou záležitost každého chovatele (přece bychom svého čtyřnohého přítele nevolali „Pse!“)
Mnoho lidí doma chová nejrůznější prapodivná zvířata. To už i leguáni se stávají něčím obvyklým oproti nějakým speciálním druhům hmyzu, hadům či dokonce štírům. Někteří z nás si jistě nedovedou představit, co můžou na těchto tvorech vidět jejich chovatelé krásného. Je to snad vášeň, posedlost či vzrušení z jejich smrtelného nebezpečí? 

Poslední dobou je však ve veliké oblibě adoptovat nějaké zvíře na dálku. Znamená to, že každý rok platíte malé příspěvky dle svých finančních možností na nějaké zvířátko v zoologické zahradě, které vám z části patří. Velmi často je to například opička, medvěd, zebra, žirafa nebo slon. Na výběr je toho spousta. Většinou jsou to ale zvířata, která si doma dovolit chovat nemůžete. Výhodou je nejen dobrý pocit, že vlastníte zvíře, které jen tak někdo nemá, ale i například to, že jste v zoo uvedeni na cedulce svého zvířete jako majitel či spolumajitel a obvykle i máte několik jednorázových vstupenek do zoologické zahrady, kde se vám o vašeho drobečka starají.

Vstoupit do diskuse