Rychlé vyhledávání
Další články z rubriky
Spolupráce DDM a SSOŠ a SOU s. r. o.
Dnes se naše třída 3.VS zúčastnila akce Pohádkový les, kterou pořádal DDM Třebíč. Každý z žáků měl pohádkový kostým, takže z nich najednou byli: Teletabies, Červená karkulka, Vodník, Vodní víla, Pat a Mat, čarodějnice a mnoho dalších. Děti u...
Zlomená Poloosa 2015
Zajímalo vás někdy, jak by to vypadalo, kdyby se sjelo dohromady něco přes 60 kusů historické vojenské techniky na jedno místo? Tuto příležitost jste mohli mít 29.-31. května 2015 v areálu Borovinka u Koněšína. Zde se totiž konal už...
Sedmero krkavců v třebíčské Pasáži
Krásná česko-slovenská pohádka od Boženy Němcové "Sedmero krkavců". V hlavních rolích Martha Issová, Sabina Remundová, Lukáš Příkazký a další. Tato pohádka vypráví o mladé dívce Bohdance, která zjistí, že její matka před...
Na kole dětem 2015
Na kole dětem 2015 je akce, která není určená jen dětem, ale všem, kdo milují cyklistiku.  Tato akce začala 3. června a bude trvat až do soboty 13. června. Cílem cyklistů je projet plánovanou trasu skrz Českou republikou. Startovní čára se...
Projekt My to umíme vrcholí!
Další úžasné setkání v Žamberku. Ráno po příjezdu jsme si ujasnili, co vše bude potřeba nachystat, čekalo nás mnoho práce, jelikož další den se otevíral školní bufet BAHAMO. Odpoledne jsme se všichni pustili do pečení a přípravy pokrmů na...
8. květen - Den vítězství
8. května se v České republice slaví především Den vítězství/Den osvobození. Každý ví, že toto datum bylo prohlášeno za státní svátek a je tedy dnem pracovního klidu. Méně už je známý fakt, že několikrát v historii se vedly...
Projekt v Jaroměřicích nad Rokytnou
Včera, 5. 5. 2015, jsme se my, žáci 1.VS SSOŠ a SOU s. r. o. Třebíč, v rámci projektu Pověsti Třebíčska vydali navštívit Jaroměřice nad Rokytnou. Nejprve jsme zašli na hřbitov, kde je pochován český básník a spisovatel Otakar Březina (vlastním...
Svátek práce
Svátek práce neboli 1. máj je mezinárodní dělnický svátek, který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek zavedla v roce 1989 II. internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických...
Čarodějnické odpoledne v Borovině
Dům dětí a mládeže Třebíč ve spolupráci s klubem rodičů a přátel ODDM vás zvou na čarodějnické odpoledne. Akce proběhne 30. dubna 2015 od 15:00 do 17:00 hodin v areálu DDM Třebíč v Borovině. Pro rodiče a děti jsou připraveny soutěže a...
Daňkovické varhany
Druhé nejstarší varhany v evangelickém kostele na Moravě v Daňkovicích se zdály zničené, ale podařilo se zahájit jejich opravu a tak je již letos při Noci kostelů 29. května můžeme slyšet znít. Varhany pocházejí z roku 1810 z...
Fyzikální týden 2008
     „Nechcete jet na fyzikální týden?" Tuhle otázku pronesl náš fyzikář už před rokem. Jenomže tehdy z toho nějak sešlo. Letos se stejná příležitost naskytla znovu. A tentokrát jsme ji využili.

    My, znamená spolužák Ondra, kterému ale nikdo neřekne jinak než Thomas, a moje maličkost. Cíl naší cesty byl jasný- Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze, kde se pořádal už desátý ročník fyzikálního týdne. Měli jsme sice přijet na jedenáctou hodinu, ale najít v Třebíči v neděli takový spoj, který by to umožňoval, se prostě nepodařilo. Cesta samotná vůbec patřila asi k nejhorším zážitkům celého týdne. Doteď nemůžu pochopit, proč dopravce na tyhle dlouhé trasy vypravuje i v horkých dnech autobusy bez klimatizace s miniaturními větracími okénky. Po dvou a půl hodinách v autobuse jsme se, řádně podušení ve vlastní šťávě, vypotáceli na pražské Florenci. Pak ještě krátká cesta metrem a už jsme na fakultě. Jdeme pochopitelně pozdě, ale naštěstí to není tak zlé.


     Po registraci u vchodu "nafasujeme" tašku s mapou Prahy (ukázala se k nezaplacení), jmenovkou, tričkem s logem ČVUT a dalšimi drobnostmi. To vše s upozorněním, že přednáška už začala, tak ať se chováme tiše. Když nacházíme posluchárnu, bere Thomas za kliku, která vrže na celou chodbu. Fajn, první bod tedy nevyšel. Spadneme do lavice a začínáme zjišťovat, o co jsme přišli. Naštěstí toho moc nebylo, místnost sice byla plná studentů z celé republiky, což jsme poznali z hlášek typu „v tutom sále je plno“ nebo „kde má ta děvčica tu přihlášku?“, ale přednášející se ještě nevymotal z úvodních frází. Mezi nejzásadnější informace patřilo sdělení, že každý bude mít vlastní postel. Pak už následoval soupis úvodních obav a očekávání, ve kterém se nápadaně často objevovala položka „uspávač hadů“. Následující přednášky některým účastníkům dokázaly, že tato obava nebyla přehnaná. Probuzení přineslo až rozdávání CD z minulého ročníku. No rozdávání, zkrátka, kdo chtěl cédéčko, tak se přihlásil, a ono mu přistálo na lavici, případně trefilo souseda, který nedával pozor.   


     Druhý den se už nese ve znamení práce na miniprojektech. Já si volím analýzů snímků družic. Ano, družic, ne z družic. Nejen já, ale i další dva kolegové jsme si mysleli, že budeme pracovat s obrázkem Země pořízeným ze satelitu. Nikoho z nás ani nenapadlo, že budeme fotit ty satelity. Když nám náš supervisor (vedoucí projektu) představoval, co vlastně budeme dělat, tak jsme nechápavě zírali. Pak to ale nějak přišlo a počáteční nepochopení vystřídala chuť do práce. Věděli jste například, že na oběžné dráze se pohybuje množství úlomků z raket a družic, které ohrožují funkční satelity? Že se všehno tohle kosmické smetí sleduje a každý kus má své místo v katalogu? No, my taky ne. A právě to bylo cílem našeho projektu, ověřit sledováním a měřením jednoho takového zbytku - přesnost předpovědi jeho dráhy pohybu. To ale nejde jen tak samo a kromě počítačových programů, map a katalogů jsme potřebovali i dalekohled s kamerou. Proto jsme navštívili petřínskou hvězdárnu. Rozhodli jsme se svézt metrem a zbytek dojít pěšky. Tady se projevilo moje nepochopení tarifního systému pražské dopravy. Bláhově jsem simyslel, že na dvě zastávky mi bude stačit nejlevnější jízdenka za 10 korun. Bohužel, z omylu mě vyvedl až revizor při výstupu. Nestačila, prý vůbec neplatí v Praze. Co sakra dělá v automatu v centru města, mi nedošlo dodnes. Pracovník dopravního podniku se ukecat nenechal a mával mi před nosem nějakou kartičkou s popisem tarifních zón, která je prý v každé stanici. Ano je, pak jsem ji našel. Není ale nalepená na automatu, ale zašitá na jiném panelu, dá se jednoduše přehlédnout. A protože se za blbost (v tohle případě moji) platí, stálo mě tohle přehlédnutí sedm stovek. No nic, radši zpátky na hvězdárnu.


    Naše měření sice mělo začít zhruba v osm večer a končit někdy v jedenáct ale přání a realita jsou dvě úplně rozdílné věci. Technika na hvězdárně se prostě rozhodla zlobit. Nejdříve jsme museli zkalibrovat dalekohled, což chvíli trvá, a když už se nám to povedlo, tak vypadly pojistky. Takže jsme mohli ladit znova. Problém byl v jedné pojistce, která nechtěla držet na svém místě, všechno nakonec vyřešila obyčejná leukoplast. Jenže než se nám to podařilo, byly dvě hodiny v čudu a čas se začínal povážlivě blížit půlnoci. A tak zatímco ostatní poznávali atmosféru pražských hospůdek, my stále koukali do dalekohledu a hledali nějaké to kosmické smetí. Když se konečně zadařilo, tak jakoby zázrakem ze všech spadla únava, a začali jsme hledat další. Tohle nadšení nám vydrželo zhruba do jedné hodiny ranní, kdy přišla paní domácí a šetrně nám sdělila, že už by se ráda vyspala. A bylo dobře, že nás takhle vyprovodila, díky tomu jsme stihli poslední noční autobus. Další den jsme se věnovali zpracování naměřených dat a vytváření sborníkových příspěvků. Na středu byl naplánován jakýsi den oddychu, ktrerý byl vyplněn různými exkurzemi. Například do leteckého muzea v Praze-Kbelích. Koho zajímají letadla, má možnost se sem podívat každý den od května do října mimo pondělí od 10:00 do 18:00. Vstup je zdarma.



    Čtvrtek se nesl ve znamení minikonference, kde každá skupina formou přednášky představila svůj miniprojekt. Někteří si při veřejném vystoupení počínali jako zkušení matadoři, pro jiné to byl křest ohněm. A pak už následovalo jenom loučení a odjezd domů. Pravda nikomu se moc nechtělo, protože se zde sešla výborná parta lidí, kteří velice rychle našli společnou řeč. Našli jsme zde nové kamarády, mohli pracovat se špičkovými přístroji a také mohli nakouknout pod pokličku české vědy. Za to všechno patří organizátorům velké poděkování. Na závěr se chce snad jenom říct, „Nashledanou příští rok“.

Diskuse ke článku
V diskusi k tomuto článku doposud nejsou žádné příspěvky.
Chcete-li zahájit diskusi, klikněte zde a napište Váš názor!
Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s. r. o.
Partneři projektu
Studentský parlament Města Třebíče
Digital Action
WSPK
Zdravé město
MKS Třebíč - Městské kulturní středisko Třebíč
Kapucín
EasyLearn
Games